Systematické osídlení oblasti kolem Hofu začíná už od roku 1000. Od roku 1214 byla celá oblast kolem velkofary sv. Vavřince přestavěna na město. K rozmachu podstatně přispěl vývoz soukenických výrobků a v 15. a 16. století ještě významnější bavlnářské tkalcovství. Prvním velkým zlomem v dějinách byla třicetiletá válka, která s sebou přinesla podstatné zásahy do hospodářského života. O druhý zlom se postarala průmyslová revoluce, jíž textilní práce v Hofu zprvu nedokázala konkurovat. Teprve ve druhé polovině 19. století se zdejší průmysl mohl těšit plnému rozkvětu.
Roku 1823 město silně poškodil požár, ale obnova se vydařila. V ulici Ludwigstraße a přilehlých uličkách vznikla téměř čistě klasicistní lokalita. S připojením k železnici roku 1848 se ve městě rozeběhla industrializace. Podél řeky Saale vyrůstala jedna továrna za druhou. Hof a okolí se staly bavorským Manchesterem. Před branami města se rozvinul porcelánový průmysl, který dosáhl světové proslulosti.
Po roce 1945 prošel Hof strukturní změnou a z textilní a porcelánové bašty se stalo město se smíšeným hospodářstvím. Dodnes se zde usazují nová odvětví, průmysl stále častěji ustupuje službám. Nabídka vzdělání je široká, kvalita života vysoká. Ve městě se nachází celá řada parků, odnikud není daleko do zeleně.
„Toulky krajinou u řeky Saale…“ – Goethovi, od nějž tato vzpomínka pochází, městský park Theresienstein očividně učaroval, a bezpochyby by měl chuť sem zavítat i dnes, stejně jako mnoho dalších návštěvníků. Tento park, zbudovaný roku 1819 v duchu romantismu, se nachází u Plauener Straße a roku 2003 byl zvolen nejkrásnějším německým parkem. Promyšlené vyhlídky se střídají s uměleckými stafážními prvky, jako jsou pavilony či věžičky. Dlouhé cesty a skrytá místa lákají k nekonečným procházkám. Hlavními atrakcemi parku jsou zoo, botanická zahrada, karlovarská zahrada a bludiště.
Hof má velice čilý kulturní život. Majáky svítícími až za hranice regionu jsou Hofské divadlo, Hofští symphonikové a Freiheitshalle.
Muzeum bavorského fojtství disponuje rozsáhlou stálou expozicí o dějinách města a regionu. Roku 2012 k ní přibylo oddělení „Uprchlíci a vyhnanci v Hofu“. Jde o důležitý lokálně historický aspekt – po druhé světové válce se totiž Hof stal prvním útočištěm lidí, kteří v důsledku úprku, odsunu nebo nuceného přesídlení ztratili svou vlast ve východních německých oblastech a východní Evropě.
Neotřelým tipem je Kunstkaufhaus nedaleko hofského nádraží. Koná se tu řada koncertů a diskusí.
Hofský „Wärschtlamo“ (pouliční prodavač párků) s nezaměnitelným mosazným kotlíkem prodává všem hladovým už od 70. let 19. století horké párky za lidovou cenu. Hofská verze „fast foodu“.
Už přibližně 600 let slaví Hof Schlappenfest, nejstarší pivní a střeleckou slavnost na světě. Dějiny slavnosti sahají až do roku 1430, kdy město takřka bez odporu podlehlo nájezdu husitů. Nato markrabě nařídil, že všichni muži ve městě musejí absolvovat pravidelná střelecká cvičení. Poslední možný dencvičení, v pondělí po Svatodušním pondělí, se konalo skutečné procesí ke střelnici, patrně také proto, že následně se podávalo lahodné pivo. Mnoho střelců přicházelo vpracovním oblečení a dřevěných pantoflích (něm. Holzschlappen), po nichž je slavnost pojmenovaná. Speciální pivo Schlappenbier je dodnes nepostradatelnou součástí oslav. Na programu je také zábavná prohlídka města a střelba. Každé pondělí po Svatodušním pondělí.
Nepostradatelná akce pro filmové nadšence: Mezinárodní hofské filmové dny jsou festival, v jehož popředí stojí filmy a filmoví tvůrci – bez velkého povyku, s uvolněnou atmosférou a navzdory hvězdným hostům vzdálený veškerým pozlátkům. Poslední týden v říjnu.
Partnerským městem Hofu je Cheb. Od roku 2017 se jednou ročně koná Česko-německý Den přátelství, kdy se v historickém centru Hofu představují české a německé volnočasové podniky. Akce probíhá za doprovodu dechové hudby a k dostání jsou i typické speciality. Konec dubna.